Informační bulletin 11/2008

Zeptali jsme se Milana Hniličky, hokejového brankáře, na jeho zkušenosti s angličtinou a zda k výuce tohoto jazyka vede i své děti.

Jaké máte zkušenosti s výukou anglického jazyka?
Angličtinu jsem měl již na škole, ale to byla taková ta klasická výuka, hodně teorie a gramatiky. Opravdu jsem se anglicky naučil až v Americe, kam jsem odešel hrát hokej v roce 1992. Měl jsem obrovskou motivaci se anglicky naučit. Vzpomínám si, že jsem byl na gymnáziu v Kladně a kvůli hokeji měl individuální program. Po návratu z Ameriky jsem musel složit maturitu i z angličtiny a já anglicky tehdy mluvil lépe než učitelé, kteří mě zkoušeli. Nerad bych snižoval umění českých učitelů, ale autentické prostředí a rodilí mluvčí se dají jen těžko nahradit.

Jak se člověk v Americe učí angličtinu?
V Americe jsem trénoval a současně chodil s dalšími hráči na hodiny angličtiny. V anglicky mluvícím prostředí jsem na teorii zapomněl a začal opakovat, co jsem okolo sebe slyšel. Musím říci, že si pamatuji do dneška, jak mě ze začátku bolela hlava. Říkal jsem si, už abych jim rozuměl. Celý den jsem pobýval v prostředí, kde se mluvilo jen anglicky. Na začátku jsem musel přemýšlet nad každou anglickou větou, než jsem ji řekl. Pak jsem ale hodně začal poslouchat televizi, dokonce i dětské pořady. Byl jsem stále se slovníkem.

Nečinilo Vám zpočátku problém, že jste svým spoluhráčům příliš nerozuměl?
V kabině s hráči člověk nemá na vybranou a aby se domluvil, musí se naučit anglicky. Začíná to u těch slov pro dospělé a pak to jde dál. Člověk se naučí říci si o to, co potřebuje. Zpočátku se samozřejmě jedná především o běžné věci. Největší skok jsem udělal, když jsem spoluhráčům začal rozumět. Pak už to byl jen krůček, abych začal anglicky plynule mluvit. Rozmluvil jsem se někdy po Vánocích. V hlavě jsem si nejdříve připravil větu a teprve pak ji řekl. Vypadalo to, že je to už lepší. A pak se to začalo samo přecvakávat. Až jsem se dostal do stavu, že nemusím přemýšlet, jak to říct anglicky.

Máte dvě dcery, umí i ony anglicky?
Obě děti se nám narodily v Americe, mají tedy dvojí občanství. V Americe máme mnoho známých a kamarádů. Rozhodli jsme se s manželkou, že je naučíme jazyky oba. Mladší dcera navštěvuje anglickou dvojjazyčnou Libereckou jazykovou školku, kde se s anglickým jazykem seznamují metodou Wattsenglish. Starší chodí na kurzy angličtiny s rodilým mluvčím pořádané brit- skou jazykovou školou Wattsenglish.

Máte s angličtinou bohaté zkušenosti a dovedete zřejmě posoudit kvalitu výuky v Liberecké jazykové školce. Jak ji hodnotíte?
Na školce se mi moc líbí, že i děti, které anglicky vůbec neuměly, po dvou měsících umějí anglicky pojmenovat barvy, zvířátka a umí aktivně základní anglická slovíčka. Dvojjazyčná výchova je super. Chtěl jsem, aby moje děti znaly i česká říkadla a mohly pokračovat v české škole. Současně jsem chtěl, aby uměly anglicky a později mohly studovat třeba v Americe. Zahraniční i čeští učitelé v této školce odvádějí opravdu dobrou práci.

A jak hodnotíte navazující výuku angličtiny metodou Wattsenglish na základní škole?
Na základní škole je moje dcera také moc spokojená se svým rodilým mluvčím. Je vidět, že učitelé z Wattsenglish umí děti učit hrou a hodiny jsou zábavné. Domnívám se, že nejdůležitější investice je investice do vzdělání. Těší mne, že je mnoho rodičů, kteří to vidí stejně.

Co pro Vás znamená znalost angličtiny?
Jednoznačně svobodu a usnadnění života. A to jak pro mne, tak i pro mé děti.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů.