Chlapec Henry Muyimuzi je již třetím ugandským dítětem, kterému skupina CEET pomáhá v rámci projektu Adopce na dálku. První naším adoptivním dítětem na dálku byl chlapeček Shahab Muwereza, který žil jen s nemocnou 65 letou babičkou. Když jsme ho „adoptovali“, chodil do první třídy. Bohužel jeho podpora byla ukončena, neboť jeho otec, který žil do té doby jinde, ho z neznámým důvodů od babičky odvedl. Daná oblast však už nespadala do projektu Adopce na dálku.
Místo Shahaba jsme si hned vybrali jiné dítě, spíše už slečnu, Sharifa Nalukwago, která tou dobou studovala 4 . ročník střední školy. Žila s matkou a dalšími třemi sourozenci, otec zesnulý. Sharifa i díky naší pomoci dokončila vzdělání, získala certifikát a nyní pracuje a vzdělává tamní děti, vydělává peníze a může tak pomáhat své rodině. V současné chvíli skupina CEET podporuje již zmíněného Henryho Muyimuziho, kterému bude letos dvacet let. Jeho otec zemřel a Henry žije s matkou a třemi sourozenci. Matka je HIV pozitivní a tráví hodně času v nemocnici. Je-li doma, vykonává námezdní práce , čímž maličko vydělává. Henry by chtěl být tesařem. Naše podpora v rámci projektu Adopce na dálku spočívá v tom, že zasíláme dětem školné, které v případě Ugandy činí 7.000,- Kč ročně. Kromě školného dětem dále hradíme školní pomůcky, uniformu a další potřebné věci. Nad rámec těchto peněz od nás děti dostávají i peníze navíc v rámci daru. Z těchto peněz si pak financují například matrace nebo boty. O podporovaných dětech máme pravidelné informace. Jsou nám zasílány jejich studijní úspěchy a pokroky v jejich vzdělávání, pravidelně dostáváme výroční zprávy i avíza o benefičních koncertech. S podporovanými dětmi si neustále dopisujeme - nikdy nezapomenou poděkovat za naši pomoc.
