Letní měsíce využily některé firmy k provedení jazykového auditu. Ten má ukázat, jak si lidé na jednotlivých pozicích stojí, a také vytyčí, jak by měli ve svém vzdělávání pokračovat. Navíc dokáže odhalit, zda jsou jazykové kurzy, jež firma využívá, efektivní.
Oddělit zrno od plev
„Jazykový audit umí ukázat na ty zaměstnance, kteří už další investice do jazykového vzdělávání nepotřebují, protože přesně splňují představy vedení. Ale odhalí i ty, kteří ani po letech nezaznamenali žádné zlepšení,“ vysvětluje David Matuška, ředitel společnosti CEET, jež jazykové audity provádí.
Jeho slova potvrzuje Monika Ryklová z HR oddělení společnosti Nestlé: „Cílem jazykového auditu je analyzovat vzdělávací potřeby a efektivně vynakládat finanční prostředky na jazykové vzdělávání.“
Audit posoudí jazykovky
Mnoho velkých firem má navíc v oblasti jazykového vzdělávání více dodavatelů a pak je na jazykovém auditorovi, aby posoudil, kteří mají odpovídající výsledky a kteří ne. „Podrobná analýza, jež je výstupem jazykového auditu, tak firmám pomáhá snižovat výdaje na jazykové vzdělávání na minimum a přitom zachovat nebo zvýšit efektivitu výuky,“ doplňuje Matuška.
Software umožní využít kompetence
Každá firma, ve které CEET jazykový audit provádí, dostane speciální software. Zaměstnanci v něm mohou nahlížet do své složky, vedoucí pracovníci i do složek svých podřízených. Všichni se tak dozvědí, jaké jazykové kompetence od nich firma vyžaduje a jak na tom jsou. Manažeři mohou díky informacím z auditu plně využívat jazykové kompetence svých podřízených. HR manažer pak má přístup k údajům o celé firmě, aby mohl navrhnout optimální model vzdělávání. „Pokud audit odhalí například špatnou úroveň telefonování u obchodních pracovníků, je zapotřebí model vzdělávání upravit,“ vysvětluje Matuška.
Podnik přispěje, když děláte pokroky
„V Nestlé je jazykové vzdělávání podporováno finančním příspěvkem za podmínky, že je splněn požadovaný počet hodin a pokrok. Manažeři získají v jazykovém auditu nástroj nejen pro rozhodování ohledně finanční podpory jazykového vzdělávání, ale i pro plánování kariérních postupů a nominací na zahraniční školení a workshopy,“ popisuje Ryklová.
Komplexní analýza ukáže, kam napřít síly
V porovnání s běžnými testy jazykových znalostí na počátku kurzu je jazykový audit mnohem komplexnější analýzou.
„Nejdříve si firma s naší pomocí stanoví, jaké znalosti vyžaduje od které pracovní pozice. Například: obchodníci potřebují telefonovat a vést jednání v angličtině, zatímco pracovníku výroby se hodí dobrá znalost odborné terminologie, aby si mohl číst cizojazyčné manuály,“ vysvětluje Matuška.
Zároveň si klient vytyčí cíle, jichž by měli zaměstnanci dosáhnout. Někdo by rád posunul průměrnou úroveň všech zaměstnanců, jiný by rád, aby se alespoň 70 procent pracovníků marketingu zlepšilo v obchodní korespondenci.
Podle Matušky si firmy v této době uvědomují, že potřebují náklady do jazykového vzdělávání poměřovat s efekty.
Čím dál víc firem se zdráhá investovat do kurzů jazyka (bez stanovení měřitelných cílů nebo s vědomím, že je potřeba rozvíjet odborné znalosti), protože značná část zaměstnanců má již znalosti obecného jazyka na dostatečné úrovni.
