Deníky Bohemia a Moravia, 9.6.2010
Martina Zedníková se na vysokou školu dostala až napodruhé. „Hlásila jsem se na Hospodářskou fakultu Technické univerzity Liberec a u přijímaček jsem pohořela na jazyku. Přihlásila jsem se tedy na denní studium němčiny na jazykové škole a za rok jsem se na VŠ dostala zcela bez problémů,“ popisuje.
Kam s nimi?
Podobný osud dočasně nezaměstnaných zřejmě čeká stovky absolventů středních škol. Daniela Chamoutová a Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV) uvádějí, že mezi loňským zářím a letošním dubnem klesaly počty nezaměstnaných absolventů oproti předchozím letům jen nepatrně a volných pracovních míst je stále méně.
„K 30. dubnu jich pro tuto věkovou skupinu bylo k dispozici jen 4 537,“ říká Vojtěch.
K témuž datu ministerstvo práce a sociálních věcí evidovalo 14 335 nezaměstnaných čerstvých absolventů středoškolského studia a 462 absolventů vyšších odborných škol. S profesním zakotvením měli v uplynulém roce potíže nezaměstnaní gymnazisté, kterých je evidováno o 20 procent víc než v předchozích letech. Právě pro ně je postmaturitní jazykové studium ideálním řešením.
„Renesanci zažívá například ruština a naprostým hitem je studium čínského jazyka. Ve středoevropském prostředí stále dominuje němčina a tradičně atraktivní francouzština či španělština,“ míní ředitel středoevropské jazykové a překladatelské agentury CEET David Matuška.
Technika vede
Pro ty, kteří nechtějí pokračovat na vysoké škole, je sázkou na jistotu strojírenský či elektrotechnický obor. O jejich absolventy je mezi zaměstnavateli největší zájem.
Podle dat NÚOV byl na jaře bez práce každý pátý mladý člověk s výučním listem, stejně jako maturant s praktickým výcvikem. Uplatnění marně hledali především čerství vyučenci ve stavebnictví a cestovním ruchu. Vysokou míru nezaměstnanosti vykazují obory zaměřené na management. Nejnižší naopak zdravotnické a pedagogické směry.
