Personalista.com, 17. 5. 2010
Překladatelské firmy a jazykové agentury jsou i přes trvající krizi optimistické a očekávají postupné oživení oboru a nárůst tržeb. Vyplynulo to ze závěrů 2. celosvětové konference Asociace pro globalizaci a lokalizaci Gala 2010, která se v těchto dnech uskutečnila v Praze. Budoucnost vidí překladatelé zejména v oblasti informačních technologií.
Podle Davida Matušky z české překladatelské agentury CEET začne Evropa po loňském útlumu znovu rozjíždět projekty, které pozastavila krize. „Zahraniční firmy potřebují velké množství překladů pro cílové trhy. To je třeba příklad Microsoftu,“ prozradil Matuška, podle kterého je právě Česká republika považována v rámci oboru za centrum lokalizace. Bez ní se již dnes téměř žádný překlad neobejde, zohledňuje totiž plně i místní a oborová specifika.
Překladatelský byznys ale musí překonávat i další překážky. „Některé firmy v rámci úspor přestávaly zadávat překlady dodavatelům a řeší to vlastními zdroji. To ale není cesta. Samotný překlad je sice levnější, ale pokud se započítají ostatní režijní náklady na zaměstnance, jejich výkon na hlavu se samozřejmě snižuje. Vždy je nutné se zamyslet, zda vytváříme přidanou hodnotu, nebo pouze alokujeme náklady, abychom se chovali sociálně,“ říká Matuška. Jako příklad uvádí zkušenost svého kolegy Aki Ita z japonské společnosti TOIN Corporation. „Zatímco v Evropě zaznamenali překladatelé pokles tržeb zhruba o 15–20 %, zmíněná společnost se jen v samotném Japonsku propadla v tržbách dokonce až o 45 %. Důvodem byl právě silný tlak na sociální politiku, který velkým firmám nedovoloval optimalizovat výkony,“ citoval Matuška japonského kolegu. Dodal, že on sám tuto zkušenosti považuje za velké varování pro české firmy.
Strojové překlady: Pro a proti
Budoucnost vidí překladatelé také v důsledném uplatňování technologií, zejména strojových překladačů. „Překladatelé by měli začít akceptovat, že strojové překladače budou čím dál nezastupitelnější, zejména v oblasti technických překladů,“ říká David Matuška. Potvrzuje tak dlouholeté zkušenosti nejen v oblasti užívání, ale i vývoje nových technologií. „Firmám, které to nebudou akceptovat ať už po stránce ekonomické či technologické, jednoduše ujede vlak,“ dodává Matuška, jehož firma se podílí na vývoji strojového překladače Evropské unie – Euromatrix.
Jeho slova potvrzuje i Rebecca Petras z vedení Asociace GALA: „Nové technologie budou čím dál častěji nedílnou součástí překladatelského oboru, ať se nám to líbí či nikoliv, a překladatelé si budou muset zvyknout, že se alespoň v oblasti technických překladů postupně přemění spíše v editory a korektory, kteří budou upravovat strojové překlady.“
Strojové překlady však zdaleka nejsou použitelné na všechny typy textů. „Strojové překlady se v budoucnu stanou jistě nezbytností. Například při překladu manuálů. I když na druhou stranu si musíme ujasnit, že strojové překladače nespasí vše. Například u velkého množství marketingových překladů je lidský prvek nezbytnou součástí. Stroj je jen stroj, kterému mohou také dojít baterky,“ dodal s nadsázkou k tématu Jean-Luc Mazet z Hewlett-Packard.
V Praze se překladatelé sešli na společné konferenci po deseti letech. Zúčastnilo se jí na 200 zástupců světových jazykových agentur, ale i nadnárodních firem a institucí, jako je například Světová banka či Hewlett-Packard. Předchozí ročník sympozia GALA proběhl v loňském roce v Mexiku. Příští rok se setkání uskuteční v Lisabonu.
