Lokalizace, tedy přizpůsobení
jazyka místním zvyklostem – bez toho se už dnes žádný překlad neobejde. Firmy,
jež se spokojí s pouhým překladem, čelí často velkým problémům. Význam
některých slovíček se může v různých zemích lišit, nechtěně tak vznikne třeba i
drsný vulgarismus.
„Každý si myslí, že se s Polákem bez problémů domluví. Ale například čerstvý
chléb znamená v polštině naopak tvrdý chléb,“ vysvětluje na zdánlivě banálním
příkladu dvou příbuzných jazyků Monika Vítová, specialistka na polštinu. Když
tato dvě slova zaměníte a necháte natisknout na desetitisíce obalů na chléb,
bude mít vaše firma buď problém u zákazníků, nebo významnou finanční ztrátu.
Jsou ale příklady ještě kurióznější. Například Oxford University Press, největší
světové nakladatelství v oblasti vzdělávání, vytisklo novou řadu učebnic
angličtiny pro nejmenší pod názvem Cookie and friends. Nepřeložili si ale, co
Cookie znamená v jednotlivých zemích. Statisíce výtisků mohli prodat i v
Maďarsku, kde to ale nakonec nešlo, protože Cookie je zde synonymem pro mužský
pohlavní úd. O lokalizaci se jednalo v Silicon Valley
K vytvoření dobrého překladu již dávno nestačí perfektní znalost jazyka či
kvalitní překladatelský program. Význam lokalizace potvrdily závěry celosvětového
kongresu o lokalizaci, Localization World, který se uskutečnil v americkém
Silicon Valley.
O nutnosti lokalizace jsou přesvědčeny i největší světové firmy, jako je IBM,
Microsoft, Adobe, Cisco, Oracle, Apple či SAP, jejichž zástupci se na konferenci
setkali s šéfy největších světových překladatelských a lokalizačních firem.
„Účast na Localization World je pro nás zcela zásadní. Uskuteční se zde
množství rozhodujících jednání s klíčovými klienty z celého světa a seznámíme
se s nejnovějšími technologiemi, jež pak začínáme využívat v praxi,“ vysvětluje
David Matuška ze společnosti CEET. Ta patří k nejvýznamnějším lokalizačním
agenturám střední a východní Evropy. Zaostřeno na Facebook a PC hry
Jedním z hlavních témat konference bylo využití lokalizace ve světě internetu a
počítačových her. Například dnes tolik populární Facebook: jeho jazykové mutace
vytvářeli dříve spíše fanoušci a dobrovolníci. Nyní už ale začíná využívat
profesionálních překladů včetně lokalizace. Ke stejnému kroku přistoupil již
dříve i další významný hráč ve světě internetu – Skype.
Totéž platí také u PC her. „Překladatel počítačových her musí být nejen
překladatel, ale zároveň také hráč. Pokud tato rovnice neplatí, pak jde buď o
špatný překlad, nebo se to nedá hrát. Překladatel musí vytvářet i nová jména
postav, aby byly pochopitelné v daném jazyce. Pokud se postava jmenuje podle
činnosti, kterou ve hře vykonává, může se to z uživatelského pohledu jevit jako
kostrbaté, příliš dlouhé či nevěrohodné, což snižuje efekt a radost ze hry,“
vysvětluje úskalí špatně odvedených překladů s absencí lokalizace na jednom z
nejběžnějších příkladů Matuška. Aby návody k použití byly k použití
Každý přeložený text dnes musí zkrátka ještě projít lokalizací, tj. editací,
programováním a testováním. Tyto fáze jsou mnohdy vlastně důležitější a
náročnější než samotný překlad. Teprve pak může agentura hotový text předat
klientovi.
Lokalizace tedy přináší užitek jednoznačně koncovým uživatelům – zadavatelům
překladů, konzumentům a třeba i nám, běžným zákazníkům v obchodech, které už
přestalo bavit kupovat si například elektroniku s návodem připomínajícím
přinejmenším humorný pokus o překlad hodný legendárního pana Kaplana.
Petr Kotek
