Globalizace přinesla českým překladatelským firmám obrovské příležitosti. Za překlady počítačových programů nebo jazykových verzí webových stránek utrží stamiliony ročně.
Dobývání zahraničních trhů nadnárodními giganty přináší nemalé zisky i
tuzemským překladatelským firmám. Zahraniční společnosti se musejí přizpůsobit
místním trhům, což spočívá i v překladech softwaru, jazykových verzích webových
stránek nebo například široké nabídce návodů k elektronice.
České překladatelské firmy, k jejichž klientům patří světoví hráči jako
Microsoft, General Motors nebo Nike, díky tomu ročně utrží stamiliony korun.
Mezi nejúspěšnější patří Moravia IT a Skřivánek Group. Své zisky ani jedna z
překladatelských firem nezveřejnila.
Lukrativní japonština
Když software, tak nejraději v rodné řeči, myslí si Češi stejně jako Japonci,
Korejci či Číňané. Všechny tyto národy pak používají vlastní verzi Windows,
kterou přeložila brněnská Moravia IT. „Mezi naše největší zákazníky patří
Microsoft, pro kterého lokalizujeme (přizpůsobujeme software národnímu
prostředí, pozn. red.) do více než sta jazyků. A největší obrat má firma z
překladů do japonštiny,“ říká manažer Moravie Libor Šafář. Celkový obrat
společnosti se v uplynulém roce vyšplhal na 42,8 milionu dolarů (asi 850
milionů korun), což je o dvanáct procent více než v roce 2007. Mezi další
zákazníky firmy patří Adobe, IBM, Oracle nebo Toshiba.
A zájem o lokalizační služby, které mohou zahrnovat překlad menu k digitálnímu
fotoaparátu, návod k obsluze lékařského přístroje nebo jen aktualizaci webu,
stále roste, což dokazuje také společnost Skřivánek Group. „Všechny korporace,
které expandují na zahraniční trhy, chtějí mít své produkty nebo služby
přizpůsobené místnímu trhu, sociálním a kulturním zvyklostem,“ vysvětluje
Michal Küfhaber, ředitel globální produkce Skřivánek, která zajišťuje překlady
například pro HP, Philips Medical nebo Adobe. Obrat společnosti v roce 2007
dosáhl zhruba pětadvaceti milionů eur (přibližně 650 milionů korun) a letos
vzrostl o dalších deset procent.
Překladům patří budoucnost
Podobné služby poskytují také menší překladatelské firmy, například Aspena nebo
CEET, které se zaměřují hlavně na překlady a lokalizace do východoevropských
jazyků. I ony hledají své zákazníky hlavně za hranicemi. „Jmenovitě jde o
klienty Lionbridge, Reinisch a The Big Word. Mezi koncové klienty pak patří ABB
nebo Valeo,“ uvedl generální ředitel CEET David Matuška, jehož společnost
dokazuje, že boom oboru teprve přijde. „Tržby skupiny CEET za rok 2008 dosáhly
75 milionů korun a meziročně vzrostly o padesát procent,“ uvedl Matuška.
Odborníci se shodují, že světové firmy mají mnohem větší zisky, když prodávají
například televizor s návodem v místním jazyce, nikoli v angličtině. Týká se to
i zemí, v nichž většina obyvatel angličtinu dostatečně ovládá. Globální trh s
překladatelskými a lokalizačními službami tak roste navzdory krizi a podle
mínění ředitelky Moravia IT Kateřiny Janků má před sebou slibnou budoucnost:
„Na světě je přes 6900 známých živých jazyků, z toho má písemnou formu přes dva
a půl tisíce, a v dnešní době se lokalizuje jen zhruba do sta z nich,“
prohlásila v rozhovoru pro měsíčník Masarykovy univerzity v Brně.
