Severní Čechy - Zájem o studium cizích jazyků mezi obyvateli Ústeckého kraje za poslední roky výrazně vzrostl. Potvrzují to pracovníci místních jazykových škol. Dříve tvořili nejpočetnější skupinu jejich klientů studenti, kteří potřebovali doučování. Nyní už převažují lidé, kteří se chystají za prací do ciziny, nebo sehnali zaměstnání u některé zahraniční firmy působící v regionu. Přibývá i těch, již se třeba jen chtějí lépe domluvit v zemi, kam se chystají na dovolenou. Snaha o zvládnutí cizích řečí je velká, nabídka příležitostí rovněž. Při zadání hesla "jazykové kurzy Ústecký kraj" vyhledá internetový prohlížeč několik set odkazů na webové stránky. A statistika četnosti zobrazení tohoto výrazu prozrazuje, že takto se o možnosti studia cizích jazyků zajímají čtyři lidé denně.
Cizí jazyk se v zaměstnání stává nezbytným
"Lidé
navštěvují naše odpolední jazykové kurzy zejména proto, že znalost
cizího jazyka se stala v mnoha povoláních nezbytnou. Málokdo má
dostatečné znalosti z klasického školství," míní Jana Pilařová z
ústecké agentury Germa.
V nabídce jazykových škol a agentur převládají tři formy výuky
-odpolední kurzy pro veřejnost navštěvované jednou či dvakrát týdně
vyhovují lidem studujícím po zaměstnání.
O co je zájem
Vedle studia angličtiny je na severu
Čech zájem zejména o němčinu. Lidé se chtějí dále učit (v pořadí podle
požadavků na místa v kurzech) také francouzštinu, italštinu a
španělštinu. Stále populárnější je i ruština. Nejvíce lidí si platí
kurzy sami, přibývá těch, kterým přispěje firma.
Manažeři a pracovníci v podobném postavení naopak vyžadují
individuální přístup. Další větší skupinou jsou zaměstnanci firem,
kterým na studium jazyků přispěje zaměstnavatel.
"V posledních letech pozorujeme zvyšující se zájem o firemní
jazykovou výuku, stále více firem poskytuje jazykové vzdělávání
zaměstnancům jako benefit," říká Petra Pokšteflová, ředitelka ústecké
pobočky jazykové školy Skřivánek. V Ústeckém kraji je největší zájem o
klasické kurzy angličtiny, němčiny a francouzštiny. Vedle nich se
prosazuje také ruština nebo čeština pro cizince. "Lidé i firmy se
zajímají především o ty jazykové kurzy, které jim pomohou v komunikaci
buď s jejich klienty, nebo obecně při cestách po světě. Stále proto
vedou angličtina s němčinou," uvádí David Matuška, generální ředitel
jazykové agentury CEET.
Zájem o jazykové kurzy je větší
KOLIK ŘEČÍ UMÍŠ...
Zájem Severočechů o studium cizích jazyků v poslední době nebývale
roste. Kromě studentů, kteří potřebují doučování, se do jazykových škol
hlásí stále více lidí, již sehnali práci v cizině nebo u některé ze
zahraničních firem působících v regionu.
Do kurzů pro veřejnost se hlásí zejména mladí lidé. "Zcela
převažují lidé do pětatřiceti let. Ve firemních kurzech se naopak učí
každý, kdo to potřebuje. Věkový limit tam není," podotýká David Matuška
z jazykové agentury CEET.
Typická jazyková pololetní výuka přijde zhruba na tři a půl tisíce
korun. Například ústecká jazyková škola Skřivánek účtuje za 38 hodin
3420 korun. Bez rozdílu, zda jde o lekce pro začátečníka nebo
pokročilého. Stále roste zájem také o denní studium anglického a
německého jazyka následující po skončení střední školy. "V posledních
třech letech se počet studentů zvyšuje. Také se stále více snaží
zakončit studium některou z uznávaných mezinárodních jazykových
zkoušek. V uplynulém roce například devadesát procent našich studentů
denního studia němčiny úspěšně složilo zkoušku Zertifikat Deutsch,"
uvádí Jana Pilařová z ústecké agentury Germa.
Angličtina už ve školce
Rodiče současných prvňáčků, kteří se možná cizí jazyk sami
doučují, jsou v řadě případů ochotni platit za to, že na jejich
ratolesti jednou týdně mluví učitel anglicky nebo německy dokonce i v
mateřské školce. "Vrátili jsme se k této výuce před třemi lety a zájem
rodičů je rok od roku větší. Nejde vlastně o výuku v pravém slova
smyslu, spíš o první seznámení s jazykem. Lektor používá říkanky, hry,
písničky a činnosti často střídá, aby udržel pozornost dětí po celou
dobu," popisuje Pilařová. Klienty jazykovek ale nejsou jen Češi.
Češtinu se naopak učí cizinci. "Zájem učit se česky mají také japonští
manažeři firem na Lounsku. Zajímavé je také to, že se v některých
firmách učí třeba švédština nebo holandština, podle toho, kde mateřská
společnost sídlí," doplňuje Matuška.
Zájem byl i o mongolštinu a klínové písmo
Občas se
ale objeví zájemci se zcela kuriózními požadavky. "Oslovila nás skupina
Mongolů, kteří se chtěli učit česky, a opačně zas jejich čeští kolegové
hledali kurz mongolštiny. Naprosto unikátní byl ale požadavek na výuku
čtení klínového písma. Našli jsme dva znalce, kteří to uměli, ale
bohužel neměli na výuku čas," vzpomíná Matuška.
Mladá fronta DNES 10.09.2007
